Větrání se často odkládá na chvíli, kdy si na něj člověk náhodou vzpomene, a právě proto se snadno stane, že celý den proběhne bez pořádného vyvětrání místnosti. Vyberte si dvě nebo tři pevné chvíle, kdy budete pravidelně větrat, například hned po probuzení, v poledne a večer před spaním, aby se větrání stalo přirozenou součástí dne.
Propojte tyto chvíle s něčím, co už stejně děláte, třeba s přípravou snídaně nebo s večerní přípravou na spaní, aby vám otevření okna nepřipadalo jako další samostatný úkol. Když je návyk navázaný na jinou pravidelnou činnost, mnohem snáze se udrží po delší dobu.
Přizpůsobte délku větrání počasí
Během chladnějších dnů stačí kratší, ale důkladnější větrání, kdy okno otevřete dokořán jen na pár minut místo dlouhého pootevření. V teplejších měsících naopak můžete okno nechat otevřené o něco déle, aniž by to znamenalo výraznou ztrátu tepla v místnosti.
Zapište si tyto pevné časy, pokud vám pomáhá mít je někde vidět, například na lístečku v kuchyni nebo v poznámkách v telefonu, dokud se z nich nestane samozřejmost. Po několika týdnech si na ně obvykle zvyknete natolik, že si je pamatujete bez připomínání.
Pokud během dne strávíte doma neobvykle dlouhou dobu, přidejte klidně jedno další krátké větrání navíc, místo abyste se striktně drželi jen původního počtu. Přizpůsobení plánu skutečné potřebě je užitečnější než rigidní dodržování stejného schématu za každých okolností.
Díky pevným časům se větrání stane samozřejmou součástí dne, na kterou nemusíte myslet zvlášť. Stačí si jednou vybrat vhodné chvíle a spojit je s tím, co už v ty časy stejně děláte.
